redakceDovolte mi, než se dostanu k ochranným a podpůrným vibracím archanděla Michaela v časech
různých nákaz, epidemií a pandemií, napsat nejdřív něco k tématu, co by vás mohlo vzhledem
k tématu zaujmout a snad vám to objasní i jiné souvislosti.
Pokud jde o nákazy, epidemie a pandemie, kromě těch chřipkových jsou v rámci lidských dějin snad
nejznámější ty morové. První písemně doložená pandemie moru propukla v první polovině 6. stol. n.
l. V tomtéž století zuřil v Evropě mor ještě jednou, v jeho poslední třetině, ten však byl o něco méně
smrtelný, ačkoli obětí bylo tak či tak mnoho. Většina z nás má zafixovaný – zejména z filmů a beletrie
– pouze jeden ze tří druhů moru, kterým je mor dýmějový, u něhož dochází k výskytu boulí. Kromě něj
však existoval i mor septický a plicní. Ten poslední byl nejnebezpečnější. Přenášel se kapénkovou
infekcí z člověka na člověka, vyvolával těžký zápal plic a úmrtnost byla velice vysoká, často přes 90%.
Zní to až hrůzostrašně? Strašit jsem vás v žádném případě nechtěla, pouze uvést do určité doby, o
které mám v úmyslu vám vyprávět.
Podle některých zdrojů druhá pandemická nákaza z konce 6. století již nějakou dobu přetrvávala,
podle jiných se právě začala šířit, když byl ve svých padesáti letech zvolen římským papežem Řehoř
Veliký. Jelikož byl krátce po svém úmrtí prohlášen svatým, má v kalendáři svůj svátek, a to 12. března.
Zajímavá okolnost, protože kromě toho, že je patronem škol, žáků, dolů, zedníků, zpěváků,
hudebníků, sborového a chorálního zpěvu (byl zakladatelem gregoriánského chorálu, který dodnes
nosí jeho jméno, české Řehoř je odvozeno s řeckého Grégorius, v překladu bdělý, ostražitý), je také
pomocníkem proti dně a – moru. Jak k tomu došlo? To již souvisí s archandělem Michaelem…
V průběhu výše uvedené morové rány se Řehoř Veliký rozhodl uspořádat prosebné procesí za její
odvrácení. Ve chvíli, když průvod s obrazem Panny Marie procházel kolem monumentální kruhové
stavby Hadriánova mauzolea, v té době sloužícího jako papežská pevnost, se zástupu náhle zjevil
archanděl Michael. Svůj obnažený plamenný meč zasunul do pochvy, co mělo být znamením konce
morové nákazy. Zoufalým věřícím, kteří se modlitbami a prosbami snažili vyprosit ukončení
pandemie, se objevil na ochozu mauzolea možná proto, neboť trochu svým oválným tvarem
připomíná horu. Michael je totiž, mimo dalších andělských kompetencí, i patronem vysoce
položených míst. Což je také důvod, proč mu je v Evropě zasvěceno tolik kostelů na vrcholcích kopců.
Na památku této události byla budova mauzolea přejmenovaná na Andělský hrad a most, který
k němu vede z protilehlého břehu řeky Tibery, na most Andělský. Od doby baroka jej zdobí deset
soch andělů se symboly Ježíšova utrpení od proslulého sochaře a architekta Gian Lorenza Berniniho.
Sochařská výzdoba Andělského mostu z roku 1669 je považována za inspiraci umístění soch na
Karlově mostu.
Z vrcholku Andělského hradu střeží Věčné město a jeho obyvatele další vzpomínka na andělské
zažehnání morové epidemie, bronzová (původně mramorová) Michaelova socha z roku 1773, která
jej zpodobuje v momentě, v němž zasouvá meč do pochvy zavěšené u boku.
Pozoruhodností Andělského hradu je z mého pohledu a v souvislosti s naším tématem Apollonův sál
v jeho interiéru. Navštívila jsem jej před víc jak dvaceti lety, takže si jeho nádhernou výzdobu a
nástěnné malby pamatuji už jenom matně. Nezapomenu však nikdy na překrásné zobrazení boha
Apollona, který tady nápadně připomíná archanděla Michaela. To ale není jediná podobnost. Michael
různých nákaz, epidemií a pandemií, napsat nejdřív něco k tématu, co by vás mohlo vzhledem
k tématu zaujmout a snad vám to objasní i jiné souvislosti.
Pokud jde o nákazy, epidemie a pandemie, kromě těch chřipkových jsou v rámci lidských dějin snad
nejznámější ty morové. První písemně doložená pandemie moru propukla v první polovině 6. stol. n.
l. V tomtéž století zuřil v Evropě mor ještě jednou, v jeho poslední třetině, ten však byl o něco méně
smrtelný, ačkoli obětí bylo tak či tak mnoho. Většina z nás má zafixovaný – zejména z filmů a beletrie
– pouze jeden ze tří druhů moru, kterým je mor dýmějový, u něhož dochází k výskytu boulí. Kromě něj
však existoval i mor septický a plicní. Ten poslední byl nejnebezpečnější. Přenášel se kapénkovou
infekcí z člověka na člověka, vyvolával těžký zápal plic a úmrtnost byla velice vysoká, často přes 90%.
Zní to až hrůzostrašně? Strašit jsem vás v žádném případě nechtěla, pouze uvést do určité doby, o
které mám v úmyslu vám vyprávět.
Podle některých zdrojů druhá pandemická nákaza z konce 6. století již nějakou dobu přetrvávala,
podle jiných se právě začala šířit, když byl ve svých padesáti letech zvolen římským papežem Řehoř
Veliký. Jelikož byl krátce po svém úmrtí prohlášen svatým, má v kalendáři svůj svátek, a to 12. března.
Zajímavá okolnost, protože kromě toho, že je patronem škol, žáků, dolů, zedníků, zpěváků,
hudebníků, sborového a chorálního zpěvu (byl zakladatelem gregoriánského chorálu, který dodnes
nosí jeho jméno, české Řehoř je odvozeno s řeckého Grégorius, v překladu bdělý, ostražitý), je také
pomocníkem proti dně a – moru. Jak k tomu došlo? To již souvisí s archandělem Michaelem…
V průběhu výše uvedené morové rány se Řehoř Veliký rozhodl uspořádat prosebné procesí za její
odvrácení. Ve chvíli, když průvod s obrazem Panny Marie procházel kolem monumentální kruhové
stavby Hadriánova mauzolea, v té době sloužícího jako papežská pevnost, se zástupu náhle zjevil
archanděl Michael. Svůj obnažený plamenný meč zasunul do pochvy, co mělo být znamením konce
morové nákazy. Zoufalým věřícím, kteří se modlitbami a prosbami snažili vyprosit ukončení
pandemie, se objevil na ochozu mauzolea možná proto, neboť trochu svým oválným tvarem
připomíná horu. Michael je totiž, mimo dalších andělských kompetencí, i patronem vysoce
položených míst. Což je také důvod, proč mu je v Evropě zasvěceno tolik kostelů na vrcholcích kopců.
Na památku této události byla budova mauzolea přejmenovaná na Andělský hrad a most, který
k němu vede z protilehlého břehu řeky Tibery, na most Andělský. Od doby baroka jej zdobí deset
soch andělů se symboly Ježíšova utrpení od proslulého sochaře a architekta Gian Lorenza Berniniho.
Sochařská výzdoba Andělského mostu z roku 1669 je považována za inspiraci umístění soch na
Karlově mostu.
Z vrcholku Andělského hradu střeží Věčné město a jeho obyvatele další vzpomínka na andělské
zažehnání morové epidemie, bronzová (původně mramorová) Michaelova socha z roku 1773, která
jej zpodobuje v momentě, v němž zasouvá meč do pochvy zavěšené u boku.
Pozoruhodností Andělského hradu je z mého pohledu a v souvislosti s naším tématem Apollonův sál
v jeho interiéru. Navštívila jsem jej před víc jak dvaceti lety, takže si jeho nádhernou výzdobu a
nástěnné malby pamatuji už jenom matně. Nezapomenu však nikdy na překrásné zobrazení boha
Apollona, který tady nápadně připomíná archanděla Michaela. To ale není jediná podobnost. Michael
je vládcem slunce a bytostí světla, Apollón je božstvím slunce a má moc nad světlem. Apollón může
odvrátit přírodní pohromy, Michael chrání před vším negativním a nebezpečným. Za předpokladu
překročení obecně přijatých a dodržovaných pravidel, zákonů a domluv dokázal Apollon ztrestat
jednotlivce i skupiny nebo národy. Možná už tušíte, kam mířím. Často bylo jeho trestem šíření moru
prostřednictvím šípů z jeho luku. Když však byl v dobrém rozmaru, nejenom uměl léčit, nýbrž také
odvracet živelné katastrofy. To co snad ještě Michaela ve zlaté zbroji a zlatovlasého Apollóna spojuje,
je význam Apollónova jména, kterým může být odplata, očista, mstitel, ničitel, otec světla. Jeho
předchůdcem byl chetitský bůh Aplu, který byl uctíván zejména v době moru…
Co se týče pandemií, z území Itálie pochází další legenda o archandělovi Michaelovi a morové ráně.
Ta postihla Apeninský poloostrov opět v roce 1656. Tehdy nikoli papež, nýbrž biskup Alfons Puccinelli
navrhl půst a konání modliteb k archandělovi Michaelovi v naději, že jim pomůže zákeřnou černou
smrt zahnat. Příběh se odehrál v Monte Sant´ Angelo (Andělská hora, 800m nad mořem) na
poloostrově Gargano na jihu Itálie. Právě zde položil biskup Puccinelli k Michaelově soše písemnou
prosbu o zastavení moru. Když se později oddával modlitbám v Michaelově svatyni, pocítil náhle
velké zachvění, jakoby nastalo zemětřesení. Pak uzřel v záři duhových barev archanděla Michaela.
Ten mu přislíbil, že ten, kdo si z jeskyně jeho dřívějších tří zjevení (jediný křesťanský sakrální prostor
vysvěcený nikoli člověkem, nýbrž přímo přítomností archanděla Michaela, jedna ze zastávek na
významné poutní cestě vedoucí z Jeruzaléma až do Mon St Michel ve Francii) vezme posvěcený
kamínek, bude z onemocnění morem uzdraven. Biskupa rovněž vyzval, aby na kamínky vyrýval
znamení kříže a iniciály AM (Archanděl Michael). Vše bylo učiněno dle Michaelových pokynů a mor
vskutku skončil, jakoby jej uťal. Z vděčnosti a na památku zázračné události dal biskup vytesat na
podstavec sochy archanděla Michaela nápis: "Knížeti andělů, vítězi nad morem, patronu a ochránci
na trvalou památku z vděčnosti Alfonso Puccinelli 1656." Osmiboká zvonice kostela archanděla
Michaela z 13. století je jakýmsi majákem, který vás nasměruje k vchodu do docela rozlehlé jeskyně
s podzemním kostelem, nazývaným „nebeská bazilika“, kterou za dobu její existence navštívil velký
počet papežů. Před tím, než sestoupíte do grotty, přivítá vás latinský nápis: „Zde se nalézá dům boží a
brána do nebes.“
Jak vidno, archanděl Michael byl odedávna spojován se záchranou i ochranou před epidemiemi,
ačkoli za anděla léčení, uzdravování, lékařů i léčitelů je považován archanděl Rafael. Jedním z důvodů
může být, že víc jak u jakýchkoli jiných nemocí propadají lidé strachu obzvláště v časech obávaných
pandemií. Překonávat strach odjakživa pomáhal lidem archanděl Michael. Samozřejmě nejenom to.
Michael symbolizuje vítězství božského řádu nad chaosem a silami temnot. Je tím, kdo poráží
„temného anděla“, Lucifera, který představuje v myslích lidí snad největší zlo. A stejným „zlem“ byl
pro ně také mor, smrt černá jako samo peklo. Takové „zlo“ už skutečně vyžaduje zásah Michaelovým
plamenným mečem, pomocí kterého zvítězil nad vzbouřenými anděly. Navíc to byl archanděl
Michael, který se s ďáblem přel o Mojžíšovo tělo, a je připravený bít se i za ta naše.
Michael, stejně jako jeho vibrační esence nás může učinit méně bojácnými, silnějšími, rozhodnějšími
a schopnějšími ubránit se i tomu, čeho jsme se dosud obávali. Vytvoří anebo posílí kolem nás hranici,
kterou si nepřejeme, aby cokoli nebo kdokoli překračoval. Dovede nás postavit na nohy, když jsme
vyčerpaní, bez energie. Posílí naši auru, očistí nás od negativních či jakýchkoli cizích a pro nás
nepříjemných nebo nevhodných energií. Podpoří nás v čase těžkých zkoušek i pochybností, ve všech
závažných situacích. Poskytuje nám ochranu a zvýší naši schopnost se prosadit.
odvrátit přírodní pohromy, Michael chrání před vším negativním a nebezpečným. Za předpokladu
překročení obecně přijatých a dodržovaných pravidel, zákonů a domluv dokázal Apollon ztrestat
jednotlivce i skupiny nebo národy. Možná už tušíte, kam mířím. Často bylo jeho trestem šíření moru
prostřednictvím šípů z jeho luku. Když však byl v dobrém rozmaru, nejenom uměl léčit, nýbrž také
odvracet živelné katastrofy. To co snad ještě Michaela ve zlaté zbroji a zlatovlasého Apollóna spojuje,
je význam Apollónova jména, kterým může být odplata, očista, mstitel, ničitel, otec světla. Jeho
předchůdcem byl chetitský bůh Aplu, který byl uctíván zejména v době moru…
Co se týče pandemií, z území Itálie pochází další legenda o archandělovi Michaelovi a morové ráně.
Ta postihla Apeninský poloostrov opět v roce 1656. Tehdy nikoli papež, nýbrž biskup Alfons Puccinelli
navrhl půst a konání modliteb k archandělovi Michaelovi v naději, že jim pomůže zákeřnou černou
smrt zahnat. Příběh se odehrál v Monte Sant´ Angelo (Andělská hora, 800m nad mořem) na
poloostrově Gargano na jihu Itálie. Právě zde položil biskup Puccinelli k Michaelově soše písemnou
prosbu o zastavení moru. Když se později oddával modlitbám v Michaelově svatyni, pocítil náhle
velké zachvění, jakoby nastalo zemětřesení. Pak uzřel v záři duhových barev archanděla Michaela.
Ten mu přislíbil, že ten, kdo si z jeskyně jeho dřívějších tří zjevení (jediný křesťanský sakrální prostor
vysvěcený nikoli člověkem, nýbrž přímo přítomností archanděla Michaela, jedna ze zastávek na
významné poutní cestě vedoucí z Jeruzaléma až do Mon St Michel ve Francii) vezme posvěcený
kamínek, bude z onemocnění morem uzdraven. Biskupa rovněž vyzval, aby na kamínky vyrýval
znamení kříže a iniciály AM (Archanděl Michael). Vše bylo učiněno dle Michaelových pokynů a mor
vskutku skončil, jakoby jej uťal. Z vděčnosti a na památku zázračné události dal biskup vytesat na
podstavec sochy archanděla Michaela nápis: "Knížeti andělů, vítězi nad morem, patronu a ochránci
na trvalou památku z vděčnosti Alfonso Puccinelli 1656." Osmiboká zvonice kostela archanděla
Michaela z 13. století je jakýmsi majákem, který vás nasměruje k vchodu do docela rozlehlé jeskyně
s podzemním kostelem, nazývaným „nebeská bazilika“, kterou za dobu její existence navštívil velký
počet papežů. Před tím, než sestoupíte do grotty, přivítá vás latinský nápis: „Zde se nalézá dům boží a
brána do nebes.“
Jak vidno, archanděl Michael byl odedávna spojován se záchranou i ochranou před epidemiemi,
ačkoli za anděla léčení, uzdravování, lékařů i léčitelů je považován archanděl Rafael. Jedním z důvodů
může být, že víc jak u jakýchkoli jiných nemocí propadají lidé strachu obzvláště v časech obávaných
pandemií. Překonávat strach odjakživa pomáhal lidem archanděl Michael. Samozřejmě nejenom to.
Michael symbolizuje vítězství božského řádu nad chaosem a silami temnot. Je tím, kdo poráží
„temného anděla“, Lucifera, který představuje v myslích lidí snad největší zlo. A stejným „zlem“ byl
pro ně také mor, smrt černá jako samo peklo. Takové „zlo“ už skutečně vyžaduje zásah Michaelovým
plamenným mečem, pomocí kterého zvítězil nad vzbouřenými anděly. Navíc to byl archanděl
Michael, který se s ďáblem přel o Mojžíšovo tělo, a je připravený bít se i za ta naše.
Michael, stejně jako jeho vibrační esence nás může učinit méně bojácnými, silnějšími, rozhodnějšími
a schopnějšími ubránit se i tomu, čeho jsme se dosud obávali. Vytvoří anebo posílí kolem nás hranici,
kterou si nepřejeme, aby cokoli nebo kdokoli překračoval. Dovede nás postavit na nohy, když jsme
vyčerpaní, bez energie. Posílí naši auru, očistí nás od negativních či jakýchkoli cizích a pro nás
nepříjemných nebo nevhodných energií. Podpoří nás v čase těžkých zkoušek i pochybností, ve všech
závažných situacích. Poskytuje nám ochranu a zvýší naši schopnost se prosadit.
Ne, pravděpodobně ani Michael, ani jeho energetizovaná esence neeliminuje žádný nebezpečný,
život ohrožující virus. Ale dodá vám odolnost a sílu, abyste dokázali překonat všechna úskalí a vyšli i
z tíživých dob poučení, odvážnější, odolnější, nezlomnější, laskavější, lepší, lidštější, semknutější
s ostatníma.
Judita Peschlová, akreditovaná psychoterapeutka; certifikovaná lektorka rodinných konstelací;
certifikovaná terapeutka andělské terapie; hlavní terapeutka projektu Lichtwesen pro ČR a SR
život ohrožující virus. Ale dodá vám odolnost a sílu, abyste dokázali překonat všechna úskalí a vyšli i
z tíživých dob poučení, odvážnější, odolnější, nezlomnější, laskavější, lepší, lidštější, semknutější
s ostatníma.
Judita Peschlová, akreditovaná psychoterapeutka; certifikovaná lektorka rodinných konstelací;
certifikovaná terapeutka andělské terapie; hlavní terapeutka projektu Lichtwesen pro ČR a SR
ifan
Andrea Šedivá
